STOH

Na Zdeňka obvykle netřeba čekat. Obvykle... Tenhle rozhovor k vám od svého prvního krůčku aneb "jj, napíšu" putoval více než tři měsíce.
Ovšem mně to čekání stálo za to. Zdeněk je člověk, který kolem sebe vždy šíří dobrou náladu a i když si jednu dobu pokoušel hrát na zlého pána s bradkou, jeho úsměv a vtípky si stejně vždycky dokázaly najít cestu na povrch :-). A je to mimochodem právě Zdeněk, kdo se stará o to, abyste mohli hrát o zajímavé ceny nejen na jednotlivých turnajích, ale taky střádat bodíky za účast do Turnajové ligy.

Vážení přátelé, je to tady, nastal čas na Zeměpisný 4boj.

Kde leží Uppsala? A kde Kotěhůlky? Co byste řekli na polohu Řáholce? Kde najdete Kulíkov? Víte? Aspoň jedno. Výborně, pak je na čase se zvednout ze židle od křížovky a dorazit ve čtvrtek 24. dubna do STOHu. Začínáme v 19 hodin.

Poslední a jistě nejlepší předsedův minichallenge tohoto semestru je tu! A Tentokrát s velikonoční tematikou a velikonočním překvapením.

Jak jsem již avizovala, včera 09.04.2014 v podvečer se v klubovně STOHu odehrála bitva na Tokijském poli! Bitva to byla velmi napínavá a vítězství unikala jen o srdíčka, želé či drápky.

Kyberkrálíček vypustil své rakety na Gygazaura, který je odráží mocnými drápy. V tom Alienoid se svými laserovými děly opětuje ohnivý útok MekaDragona! Kraken na nic nečeká a svým obřím klepetem sráží TheKinga z mrakodrapu. A máme tady vítěze!

Tak přátelé!
Nastal čas pokusit se opět zdolat jeden z předsedových minichallengů!

No páni to byli páni říší a těch surovin, co se nahromadilo, někdo si nesl domů diamanty, přibral si něco uhlího na zahřátí, no a někdo okrouhal mrkvičku........ Dvanáct dobyvatelů se pustilo do pětikolového turnaje, který pevně v hrsti a bezchybně vedla Dita Lazárková. Vyhrát v Minutové říši ve třech hráčích na herní desce nebylo nic jednoduchého. No jak to tak bývá, když se dva perou, tak se třetí směje a herní trojice u jednotlivých stolů toto pravidlo potvrzovaly. Vyvažovat tohle bojové soukolí, nebylo vůbec jednoduché a výsledek, který se během hry rýsoval, nejednoho mocnáře při sčítání bodů i překvapil. Jako správný lovec Rybár pevně se svou udicí lovil v hlubokých moří a nakonec mu v síti uvízla bronzová medaile, která mu na krku pevně visela. Turnajová stálice na letenském návrší Ota Kukral si jako vždy určitě brousil zuby na turnajový triumf, ale boje byly urputné, takže následující oběd jedl jen postříbřenou vidličkou, ale úspěch to byl reprezentativní. Na vrchol letenského kopce vystoupal nemluvný Hovorka. Jiří. Né, že by nemluvil, ale při okusovaní zlaté placky, jestli je pravá, se toho moc sdělit okolí nedá.