Přijďte si vyzkoušet naše nové hry
Vydáno 25. 10. 2006, 1662x přečteno, autor: Adéla Svítková (Chrastinová), zdroj: www.hrajeme.cz
Staňte se himalájským šerpou ve hře HIMALAYA nebo si postavte svou rozvodnou elektrickou síť ve hře FUNKENSCHLAG. Rozhodněte se, která evoluční větev vašeho dinosauřího rodu má budoucnost ve hře EVO či putujte po zemi skřítků ELFENLAND.
V říši elfů platí pravidlo, že každý mladý elf, ať už chlapec nebo děvče, musí složit zvláštní zkoušku, než jej přijmou mezi dospělé. Každý dostane mapu říše a musí navštívit co nejvíce památných míst. K tomu slouží různé dopravní prostředky a různé způsoby urychlení cesty: draci, jednorožci, divočáci, kouzelná kola, káry, magické obláčky, přívozy a vory. Ale použití těchto dopravních prostředků je omezené a nedá se jimi projet všemi oblastmi. A tak mezi sebou mladí elfové soutěží, kdo z nich je nejchytřeji zkombinuje.
Z každého navštíveného místa si vezme elf na památku kámen ve své barvě. Kdo má na konci hry nejvíce kamenů, vyhrál.
Hlavním pilířem této hry je přesně to co je v jejím názvu - evoluce. Vaši miláčci (dinové) postupem času získávají nové geny, což jim dává např. bojové rohy, nějaký ten kožíšek, delší ocas, větší schopnost rozmnožování apod. Ještě nutno dodat, že o geny probíhá dražba, která je sama o sobě velice vydařenou záležitostí! Všechna tato vylepšení pak přímo ovlivňují vývoj hry. Ten spočívá ve změnách klimatu - jednou je vedro, jednou zima. Hrací plán je rozložený na teritoria, která jsou buď studená, mírná či teplá. Změnou klimatu se ze studených teritorií stávají smrtící zóny a podobně je tomu u horkých.
Vaším úkolem je svoje dinosaury přemísťovat do takových teritorií, která jim dají šanci přežít. Občas bude nutné nepřítele nejdřív sežrat aby se tam váš miláček dostal :-)
A jak hra končí? Během hry se k planetě Zemi neodvratně blíží meteorit, o který se dinosauři pranic nezajímají. Dopad meteoritu na planetu znamená konec vašeho evolučního řetězce. :-)
Ve hře Funkenschlag (v překladu něco jako "zásah elektrickým proudem" :o) ) se stáváte majitelem firmy, která dodává elektřinu do německých či amerických domácností . A aby všechno fungovalo, musíte nakupovat elektrárny, palivo, na které pracují a budovat svoji elektrickou síť.
Hra se hraje v jednotlivých kolech, ve kterých se střídají pravidelně čtyři fáze. V první nakupujete elektrárny systémem aukce (čím víc domů "vyživí", tím dražší je), ve druhé nakupujete suroviny (je šest typů elektráren - tepelné na uhlí, tepelné na ropu, hybridní na ropu nebo uhlí, jaderné na uran, elektrárny fungující na odpady a ekologické, které pracují zadarmo), ve třetí potom stavíte rozvodnou síť (domečky) a ve čtvrté potom spálíte suroviny a dostanete peníze za elektřinou zásobené domečky. Celá hra končí ve chvíli, kdy jeden z hráčů postaví předem určený počet domečků a pak vyhrává ten, který dokáže v posledním kole dodat elektrický proud do nejvíce domácností (tzn. ne nezbytně ten, který má nejvíc domků!!!).
Zdá se to jednoduché, ALE - surovin není nazbyt a navíc se zvyšující poptávkou roste i jejich cena, takže hráč, který se dostane k nákupu jako poslední, občas už prostě nemá co koupit (nebo za nekřesťanské peníze). A tady přichází ke slovu hlavní deviza hry - určování pořadí. To se mění po každém kole (po čtvrté fázi) podle toho, kdo má aktuálně nejvíce domků (tzn. je hypoteticky nejsilnější a nejvíc v daném kole vydělá). Hra tím pádem tlačí nahoru hráče, kteří jsou vzadu a nejdůležitější na celé hře je moment načasování, kdy se vydat z posledních pozic k vítězství. Vystartujete příliš brzy a nedoběhnete, příliš pozdě a budete až do konce hry koukat soupeřům na záda. Pořadí je totiž naprosto rozhodujícím faktorem a je občas lepší dvě, tři kola vydělat méně, ale celkově získat více (tento faktor je tím citelnější, čím vyšší je počet hráčů).
Funkenschlag je naprosto výjimečná hra, ale co víc - ona je k tomu i úžasná! A to vše hlavně díky geniálnímu systému, ve kterém o bytí a nebytí rozhoduje vaše pořadí. A pro ty, které ani toto neoslovilo nezbývá, než dodat, že hra je hratelná v jakémkoli počtu hráčů (2-6) a v ani jednom není nudná.
Masiv Annapurnas na hranici Tibetu s Nepálem. V tomto izolovaném regionu, kde se zastavil čas, karavany jaků neúnavně zdolávají himalájské hřebeny a průsmyky zapadlé sněhem, aby mohly pokračovat v odvěkém obchodování, nezbytném pro přežití horských kmenů. Pokud máte rádi zasněžené vrcholky a pach jaků, stopy Yettiho a vesnické slavnosti, pak si obujte kožešinové boty a vrhněte se do jednoho z nejkrásnějších dobrodružství herního života. Nepotřebujete buzolu, cestička je vyšlapaná! Váš cíl: stát se nejbohatším a nejuznávanějším velitelem karavan celých Himalájí!