STOH

Po Zuzce a Martinovi se vám představí Bobo Kebza. Tento člověk vás může na první pohled trochu vyděsit svou prostorovou, gestikulační a hlasovou výrazností. Brzy však zjistíte, že je především obrovským znalcem her, kdykoli ochotným, ba až lačným, tyto své znalosti sdílet.


Jak ses dostal ke STOHu vůbec a pak k tomu, že ses aktivně zapojil do jeho chodu?
Ahojte přátelé :-) . No jak, už si hraju se vším co jsem se narodil a pak najednou Hop a je tu STOH. Byl jsem zavlečen Plotíkem na nějaký turnaj, no a postupně jsem Vás navštěvoval více a více a najednou bylo nás. V tý době už jsem byl členem dvou dalších herních klubů, no a lidský faktor rozhodl , že sympatyčno převládá na Stohu. No a že jsem přiložil ruku k dílu je pro mě samozřejmost, takže na akcích a turnajích, tam už jsme se určitě někde viděli :-)

Už několikrát ses se STOHem na nějakou dobu rozloučil, ale nakonec ses vždycky vrátil zpět. Proč?
Nojo lidský faktor, já si vždycky řeknu co si myslím, i když se to mnoho lidem nelibí a jít hlavou proti zdi, pro mě není problém. Ovšem lidská nevědomost či povýšenost je nekonečná... No a někdy jsem poděs a od myšlenky k činu není daleko, ale výsledek je takový, že už si zase stohuju a to díky Zuzi šéfce, která řekla “Je Tě třeba“, no a hlavně se mi už stýskalo.

Na co se ve své aktivitě pro klub zaměřuješ? Co bys vypíchl jako svůj úspěch či něco, z čeho máš radost?
No tak spolu s dalšími vyhledávám herní novinky no a pak je kupuju. Zjednodušeně řečeno. Následně to lidičky učím a mám radost, že si hrají :-) To mě vlastně poslední dobou dělá největší radost, když si lidí hrají a pak řeknou: „Dobře si vybral a naučil nás to“. No nejraději strategické několikahodinové hry, takže hledat lidičky na noc či na celý den a pak si to užít. No poslední dobou to zanedbávám, tak budu muset zase trošičku zabrat :-). No a největší radost mám, když se setkáme s přáteli a pěkně si pokecáme, zahrajeme, popijeme vínečka no prostě pohoda.

Jaké jsou Tvé sny či plány?
Jejda no co třeba vyhrát pár peněz a udělat si svojí hernu, tak to bych zařadil do říše snů, ale vymyšlený a propracovaný to mám dobře, tak snad někdy. Jo a pak něco reálnějšího, napsat knihu či knihy a dotáhnout od myšlenky až po provedení, nějakou svojí hru. Tak to mě láká, jen nevím, kdy na to urvu čas. Ve Stohu si dál hrát a učit si lidičky hry, které je zajímají. Jo povídat si to já rád :-) To záleží s kým se potkám, já si můžu povídat o čemkoliv a to mi kolikrát nestačí ani ten večer :-) Téma je vždycky nasnadě, život a jeho cestičky...

Máš pocit, že Ti hraní deskovek dává něco víc než příjemně strávený čas? Naučily Tě něčemu?
Naučily mě být trpělivý a tolerantní no občas brát porážku jako samozřejmou součást života. Je pravda, že prohrávat je v životě nesnadné, tak tomu se učím dále. Zvítězit na celé čáře má kolikrát horší dopad, než jen malinko prohrát, opět se narovnat a jít dál se vztyčenou hlavou dál. Tak tohle bych chtěl umět daleko víc, teda v životě. Na hrací desce, ať je klidně moje červená figurka na konci v cíli první. Vždyť je to hra a zábava.

Cokoliv, co bys ještě chtěl říct, sdělit, vzkázat...
Přátelé, hráči her, kdekoliv si hrajete tak děláte dobře. Ovšem u nás ve STOHu si nejenom můžete zahrát s novými hráči, ale zároveň si můžete vyzkoušet novinky, o kterých si čtete na internetu. Naše řady vypravěčů her jsou otevřené pro každého, tak pokud si nejenom rád hraješ, ale si i rád povídáš, proč to nepoužít na vysvětlení hry, která Tě hodně baví :-).